V pátek večer jsme se rozhodli vyrazit o víkendu na – letos asi poslední – vandr. Naše volba padla na Hrubou Skálu a okolí, protože jsme tam už nějaký čas nebyli. Přesný plán cesty jsme nedělali, prostě někam dojdeme, tam přespíme a další den se musíme dostat na vlak. Jednoduché.
Na začátku ledna jsme si udělali jednodenní výlet do Voděradských bučin – u Jevan. Sněhu byly hromady, ale cesta byla z větší části prohrnutá – protože značka vede po lesních cestách a v zimě tu jezdí běžkaři – a místy prošlápnutá. Také jsme vyzkoušeli GPSku a pokusili se najít 2 „kešky„. Vzhledem k množství sněhu jsme si nemysleli, že nějakou najdeme, ale nakonec jsme měli 50% úspěšnost.
Po delší době jsem se opět dostal k napsání krátkého povídání o našem dalším turistickém výletě, tentokrát o Slovenském ráji. Slovenský ráj se nachází několik kilometrů jižně od Popradu. Tento nádherný přírodní park jsme se rozhodli navštívit na začátku července o prodlouženém víkendu.
Při návratu z lyžování v Krkonoších jsme se stavili v Jičíně na večeři. Původně jsme zamýšleli navštívit jednu výbornou pizzerii, ale bohužel měli ten večer zavřeno. Jičín je zvláštní město, na náměstí v centru je úplně mrtvo, není tam žádná pořádná restaurace, člověk musí hledat v okolních uličkách. Cestou na náměstí (k pizzerii) jsme si na pěší zóně v Husově ulici všimli několika otevřených restaurací, tak jsme se vydali hledat tam. První restaurace byla Divá Bára.
Pivní lázně se nacházejí ve vesnici Chodová Planá, která leží asi 6 km jižně od Mariánských Lázní, v areálu rodinného pivovaru Chodovar. Kromě pivních lázní můžete v areálu nalézt Hotel U Sládka, restauraci Beerrarium Stará Sladovna, restauraci a muzeum Ve Skále a samozřejmě pivovar.
Letošní vodu jsme naplánovali na předposlední srpnový týden. Protože se zprvu zdálo, že nás pojede jen 6-8, rozhodli jsme se udělat kratší 3-denní jízdu. Jenže postupně účastníků přibývalo, až nás bylo 16.
U příležitosti oslavy narozenin jsme navštívili restauraci U pekelného zvonu, nedaleko Letné. Webové stránky nemají nijak zázračné, jídelní lístek je dost nepřehledný, ale aspoň se dozvíte, že vnitřní část restaurace je nekuřácká 
, zahrádka kuřácká 
a kde je najdete.
Když jsme se v neděli ráno probudili, právě přestávalo pršet. Ráno jsme si chtěli prohlédnout Montmartre, takžej jsme jeli metrem na Anvers a odtud se pěšky vydali na Sacre Coeur. Po prohlédnutí Sacre Coeur jsme bloumali okolními uličkami. Bylo po dešti, místní obchůdky a kavárny se probouzeli a na zahrádkách seděli první turisté. Na každém kroku postávali místní umělci, převážně malíři, kteří nabízeli nakreslení portrétu nebo karikatury. Došli jsme až ke stanici metra Abbesses, u které stojí krásný starý kolotoč (další z mnoha). Naše kroky dál vedly k Moulin Rouge – pěkný červený mlýn, asi bude zajímavější vidět ho v noci.